Přehled vybraných článků z denního tisku o Mezinárodním měnovém fondu
(od roku 1999)

Jako černá ovce
Mezinárodní měnový fond je kritizován nejen za své zásahy v zemích postižených finančními krizemi, ale i z dalších důvodů, souvisejících s jeho finančními intervencemi. Je to především otázka morálního hazardu. Vzniká tak, že vláda absorbuje ztráty z rizikového jednání, zatímco případné zisky zůstávají soukromé. MMF svými nízko úročenými úvěry vládám tento trend ještě zhoršuje, neboť prostředky od něj jsou užívány k absorpci ztrát nesolventních domácích bank a jejich dlužníků v rozvojových zemích a k ochraně zahraničních věřitelů před ztrátami, které by jinak utrpěli.
MMF půjčí prostředky vládě, která jimi pokryje špatné úvěry nesolventních bank. Banky peníze předají konglomerátům, které tyto banky vlastní. Vláda je posléze nucena zvýšit daně, aby mohla úvěry splatit. Splácí je tedy z peněz získaných od daňových poplatníků. Výsledkem je transfer miliard dolarů od běžných lidí k nejvlivnějším jednotlivcům a podnikům v zemi. Úvěry jsou však nutné pro reformu bankovnictví - vlivné podniky tuto reformu ale blokují.
S růstem prvotních ztrát bank a jejich dlužníků, kteří jsou zároveň jejich vlastníky, zvyšují banky podnikovým konglomerátům úvěry, čímž se zvýší objem rizikových úvěrů. Zvyšuje se pravděpodobnost devalvace a přibývají výpůjčky v zahraničí. Domácí měna je pak devalvována a následují obrovské ztráty bank, které jsou postupně uhrazeny z peněz daňových poplatníků. MMF a zahraniční vlády problém zhoršují tím, že propůjčují legitimitu domácím intervencím a během krize chrání zahraniční věřitele před ztrátami, a tím je stimulují, aby dále půjčovali vysoce rizikovým zemím.
Ekonom č. 28/1999, Alena Rušavá